|
|
Prevence civilizačních onemocnění očima generace 50+
NOVÁKOVÁ, Anna
Úvod: Diplomová práce se zabývá tématem prevence civilizačních onemocnění očima generace 50+. Výskyt civilizačních chorob v České republice je stále na vzestupu. Včasná a důsledná prevence je proto nezbytná zejména v oblastech zdravého stravování, vhodné pohybové aktivity, prevence stresu či rizikového chování. Cíl: Práce si klade za cíl poukázat na znalosti generace 50+ v Královéhradeckém kraji o rizicích a prevenci vzniku civilizačních onemocnění, na postoj této generace k prevenci, na to, jak hodnotí své zdraví a popisují svůj životní styl. Metodika: K realizaci výzkumného šetření byl využit kvalitativní přístup pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 24 informantů ve věku 51 až 79 let. Z toho bylo 16 žen a 8 mužů. Výsledky: Výsledky ukázaly, že generace 50+ v Královéhradeckém kraji má určité znalosti v oblasti prevence. Většina informantů si pod civilizačními chorobami představí již konkrétní onemocnění, a to především kardiovaskulární onemocnění, onkologická onemocnění či diabetes mellitus. V oblasti rizikových faktorů informanti převážně správně zařadili rizikové faktory vzniku civilizačních onemocnění. Nejčastěji uváděnými byly rizikové faktory životního stylu, a to především stravování, pohybová aktivita a rizikové chování, jako jsou kouření či alkohol. Co se týká prevence, tak ji většina informantů považuje za důležitou, ale i přesto ne všichni informanti chodí na pravidelné preventivní prohlídky či preventivní screeningová vyšetření. Změna názoru na prevenci se u informantů mění s postupem věku a po diagnostikování nemoci. Informace týkající se prevence informanti nejčastěji získávají od lékaře, z médií nebo tisku, od všeobecných sester pak v menší míře. V oblasti zdraví většina informantů klade důraz na to, aby byli bez bolesti, soběstační a pohybliví. V oblasti životního stylu z výzkumného šetření vyplývá, že většina informantů se výrazněji o zdravý životní styl nezajímá. Ale i přesto se snaží dodržovat určité zásady zdravého životního stylu, a to především v oblasti vhodného stravování a pohybové aktivity. Závěr: Výsledky poukazují na oblasti prevence, o kterých by lidé měli být opakovaně informováni a upozorňováni na jejich důležitost a na případné následky při jejich nedodržování. Důležité je klást především větší důraz na primární prevenci, a to zejména na oblast životního stylu v podobě vhodného stravování, pohybové aktivity, prevence stresu a rizikového chování. Neméně důležitá je i prevence sekundární a oblast preventivních prohlídek a preventivních screeningových vyšetření, a terciární prevence, se zaměřením na odstranění nebo zmírnění následků onemocnění a zlepšení kvality života.
|
|
|
Možnosti uplatnění modelu Royové a Neumanové v klinické praxi u generace 50+
HEJNOVÁ, Iveta
Generace 50+ se stává věkovou skupinou, která dle statistických údajů stárne a počet jedinců v této věkové kategorii se zvyšuje. Proces stárnutí je spojený s řadou fyzických, psychických i sociálních změn. Následkem tohoto procesu se pak u těchto jedinců setkáváme s novými i změněnými potřebami, kterým je třeba poskytovanou péči uzpůsobit. Tuto problematiku jsme propojili s koncepčními modely v ošetřovatelství. A to proto, že nám koncepční model pomůže shromáždit informace o pacientovi do souvislých a pochopitelných celků. Důležitým cílem koncepčních modelů je zjednodušení práce zdravotním sestrám, které díky nim můžou na pacienta nahlížet celistvě. V souvislosti s touto problematikou jsme zvolili dva koncepční modely, a to model Callisty Royové a Betty Neumanové. Na základě zaměření této práce jsme si zvolili dva výzkumné cíle. Prvním bylo zmapovat vědomosti o vybraných koncepčních modelech u sester. A druhým cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v klinické praxi u skupiny 50+ s využitím vybraných koncepčních modelů z pohledu sester. K výzkumnému šetření jsme použili kvantitativního i kvalitativního šetření. U kvantitativního výzkumu jsme využili nestandardizovaný dotazník. V kvalitativní části pak metodu focus group. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny tři hypotézy a jedna výzkumná otázka. Ze tří stanovených hypotéz můžeme dvě z nich potvrdit. Dle statistických výsledků platí, že znalost modelu otevřených systémů a adaptačního modelu souvisí se vzděláním respondentů. Respondentky s vysokoškolským vzděláváním prokazují větší znalost těchto modelů. Naopak nebyla prokázána souvislost v oblasti zohlednění specifik v uspokojování potřeb při poskytování ošetřovatelské péče u generace 50+. Na základě výzkumného šetření byl vytvořen postup pro odběr ošetřovatelské anamnézy u generace 50+. Na základě vytvořeného postupu můžeme zdravotnickým pracovníkům umožnit třídění informací o pacientovi do logických systémů, a tím získat kvalitní a komplexní pohled na pacienta. Po zrealizování kvalitativního výzkumu jsme hodnotili návrhy našich respondentů na teoretickou i praktickou část odběru anamnézy. Tito respondenti prokazovali znalost daných modelů. Nejčastěji vytýkali nesrozumitelnost otázky, či úplnou její přebytečnost. Jako přínos uváděli jednoduchost, smysluplnost a kvalitní hodnocení ošetřovatelské péče.
|
host ::
RSS.